Pefabův blog o fotografování

mé současné i ukončené projekty, postřehy a podobné

PŘÍBUZNÉ

Den otevřených dveří

andělé v zahradě

vernisáž v Koloseu

akce měsíce

Padlý anděl (I.)

den otevřených dveří (neděle)

den otevřených dveří (sobota)

druhé čtení

valentýnské čtení

Přidáno: 15. 9. 2011

Ilustrace knihy Kamenné srdce

článek Ilustrace knihy Kamenné srdce

V srpnu 2011 jsem dostal nabídku nafotit fotku na obal knihy Kamenné srdce autorky Ivany Fillové. V průběhu několika prvních týdnů se naše spolupráce rozrostla na pořízení ilustrací i mezi básně, tedy zhruba dvou desítek fotografií.

V průběhu fotografování různých myšlenek s hlavním motivem kamenného srdce vzniklo zhruba tisíc fotografií s několika desítkami motivů.

Přestože kniha se jmenuje Kamenné srdce, nejde jen o srdce z kamene. Proto je v knize i řada dalších srdcí v různých aranžích, ať už ze skla, kovu nebo jednoduše vyryté v zemi. Mimo srdcí knihu ilustruje i několik jiných motivů.

Nejisté začátky

Prvních několik dní mě drtila tíže zodpovědnosti, protože tak velkého projektu jsem se doposud neúčastnil. Čas se vlekl a já stále neměl ucelenou představu, jak vůbec naaranžuji to srdce z kamene.

tímhle srdcem v kolejišti to všechno začalo

A pak jednoho dne jsem byl fotit na Smržovce fotky na pohledy pro jednoho z našich odběratelů. Jestli se focení na Smržovce nemůže bez něčeho obejít, pak je to železniční viadukt, který se nachází vlastně jen "co by kamenem dohodil" od nádraží. A tak jsem se pomalu loudal podél kolejí ke konci mostu, abych odsud pořídil pár fotografií.

A pak se to stalo - při čekání na vlak se mi v hlavě zrodila myšlenka, já utrhl kus nějakého klacku a během okamžiku vzniklo hned vedle kolejí srdce: jedním tahem a na první pokus.

A tak vzniklo na dva tucty snímků z různých úhlů, vzdáleností a s různými hloubkami ostrosti.

protože se mi snímek ve štěrku zdál příliš strohý, pokusil jsem se jej obarvit květy

K mému překvapení nebyl výsledek tak špatný, jak jsem čekal. Na druhou stranu ale v mých očích postrádal nějaké výraznější barvy.

Ale to už vše bylo krásně a jednoduše jasné, mozek mi pracoval tak, jak by měl - nedaleko od železničního náspu jsem spatřil drobné modré kvítí, velikostí květu odpovídající mým potřebám.

Z mého "běsnění", kdy celou mojí mysl ovládaly myšlenky jak nejlépe pořídit kýženou fotografii mě vyvedlo nenadálé "zemětřesení". A protože mi v tu chvíli kolovalo hlavou mnoho myšlenek na focení, trvalo skutečně dost dlouho, než jsem se nečekanému jevu začal věnovat. Takže když mi došlo, že vlastně stojím v kolejišti a proti mě se zpoza zatáčky řítí vlak, zbývalo mi jen pár chvil na to, abych si ujasnil priority, potlačil myšlenky na focení a prostě a jednoduše udělal ty dva kroky z kolejiště.

Vlak projel, byl chtě nechtě vyfocen, stejně jako ten předchozí, který projel kolem bez nejmenších potíží před pouhými několika minutami, ale byl slastně zapomenut v opojném fotografickém běsnění.

Poučen o moudro, že v kolejích se fotí jen a jen vlaky a nic jiného, co by odpoutávalo fotografovu pozornost od pánů kolejiště, jsem se vydal domů s tučným úlovkem.

Že úspěch potěší a žene člověka dál

Vybaven tedy několika fotografiemi jel jsem předvést svojí představu fotografie pro titulní stránku.

Přes rostoucí nervozitu jsem s fotkami nepohořel tak, jak předpokládaly mé nejčernější vize. Tím, co bych považoval za jakési vstupní kolo, jsem prošel úspěšně. Pověřen úkolem přemýšlet dál, pilně fotit a opět předvést výsledky.

První velké kolo kolem přehrady

S mým velkým problémem, kde seženu dostatečné množství hezkých kamenů, mi pomohla má pilná spolupracovnice a kamarádka Lucka.

A tak vybaven taškou plnou kamení (takové hezké hladké bílé šutry), foťákem a dvojicí objektivů pro každou příležitost vyrazil jsem fotit k naší jablonecké přehradě.

srdce poskládané z kamenů pod vodní hladinou jsem zkoušel obohatit o odraz slunce ve vlnách

První příležitost se naskytla u vody, kde kamenné dno pouze pozvolna klesalo pod hladinu - zde jsem opatrně rozložil své první srdce. Odraz slunce v hladině se choval velmi nepředvídatelně, ale o to více mě hnala touha právě takto vytvořit nějaký zajímavý snímek.

občas vyšlo lépe jednoduché srdce bez jakéhokoli zbytečného pozlátka

Nejistý výsledkem a nakonec i samotnou myšlenkou zkusil jsem i pár snímků bez zbytečných odlesků - taková sázka na jistotu. Vzniklo srdce, ponechávající si jistou myšlenku, které ale rozhodně neurazí.

srdce pod hladinou, přes které se valí vlnky

Několik snímků se zaměřilo i na malé vlnky, valící se přes srdce. Nápad jistě zajímavý, ale možná že by to přece jen chtělo ty vlny o něco větší.

A poté opět sehrála svojí roli náhoda, ačkoli i zde věřím, že štěstí přeje připraveným. Po focení vylovím kameny z vody a teď co s nimi? Přeci nedám mokré šutry, ze kterých ještě kape voda, do stejné brašny spolu s foťákem! Byť by byly ještě v jedné igelitce.

fotka ze série vzniklých prakticky náhodou, když jsem čekal, až mi kameny na slunci oschnou

Abych si ukrátil čekání, než kameny oschnou (a abych jim trochu pomohl), skládám takhle srdce na suchu - podařilo se. A co kdyby, už mi šrotuje v hlavě, z toho srdce stákala voda ještě o kousíček víc? A tak jsem schnoucí kameny opět namočil a fotil. Vždyť času je dost a práce také.

bobule? proč by ne, i když to není kámen

Kameny oschly a jdu dál, rozhlížím se na všechny strany po další inspiraci.

a ještě z detailu, protože to má také své kouzlo

Tu jsem našel hned za první zatáčkou v červených bobulích - sice mi od začátku bylo jasné, že bobule není kámen, ale ta jasně červená barva, ještě umocněná kontrastem se zeleným mechem, byla neodolatelná.

S jistotou, že bobule neobsadí titulní stranu Kamenného srdce, pořídil jsem tu fotku pro sebe.

klasické kamenné srdce, které prostě neurazí

aby obyčejné kamenné srdce nebylo úplně obyčejné

Opět pod vlivem drobné nejistoty, jaké že to kamenné srdce má být, vzniklo takové úplně obyčejné kamenné srdce na písčité pláži. Třeba pro případ, že by nakonec mělo projít nějaké úplně obyčejné, konzervativní řešení. Ale protože mi to přišlo opět málo, dostaly se na řadu další dekorace. O tom, jak moc je to přehnané, nechť svědčí pouze fotografie.

s vypětím všech sil a trpělivosti se mi podařil i tento záměr

Opět došla řada na srdce pod vodou, ale zde - pod stromkem - mě napadlo obohatit srdce o "srdce" z listu. Snadno se řekne, o poznání hůř udělá. I malé vlnky na jinak klidné hladině s listem hýbaly a sotva jsem ho pustil na správném místě, vlny jej odnesly příliš daleko.

jedna z mých oblíbených variací na neznámý obraz neznámého autora, který jsem viděl v jednou zapomenutém hotelu

Dalšího dne, až doma, jsem tuto fotku upravil dle předobrazu, který jsem viděl v nějakém ubytovacím zařízení. K mé velké radosti se podařilo dosáhnout kýženého výsledku, i když zrovna tahle má oblíbená fotka se do knihy nakoenc nedostala. Vlastně od začátku se líbila jen a pouze mně.

Další úspěšná porada

Opět jsem dorazil k poradě - píšu zde, aby to nevypadalo, že jsem jen fotil a fotil. Také bylo potřeba zjistit, zda jsem nesšel z cesty.

K mé velké radosti se fotky líbily, i když ne ve všech tématech jsem zůstal věrný původní představě, která mi většinou zůstala více či méně skryta.

Pozitivní bylo zjištění, že to, co začalo jako jedna fotka na titulní stranu, se změní v ilustrování celé knihy! Tentokrát už bez paniky, protože bylo z čeho vybírat a v hlavě mi zůstávalo mnoho dalších nápadů.

Fotky, které se do knihy dostaly "omylem", náhodou nebo úplně nečekaně

smrček chcípáček se dostal do knihy úplně omylem

Cestou vznikl i snímek žloutnoucí borovičky - něco, co mě zaujalo svojí barvou a mělo skončit maximálně na ploše mé obrazovky. Leč o mnoho dní později jsem vypaloval na CD fotky pro knihu, kam se spolu se spoustou dalších snímků dostala i tato nešťastná rostlinka. A z disku už zbýval jediný krůček do knihy..

jezírko ve tvaru srdce je neuvěřitelný úkaz, ale jak jsem později zjistil, mezi zdejšími fotografy velmi oblíbený

Nemenší náhodou se do knihy dostalo další srdce, ačkoli tentokrát nešlo o mojí nedbalost, ale naopak. Fotka "jezírka" ve tvaru srdce vznikla mnohem dříve a díky včasnému spojení těchto dvou myšlenek vznikla velmi oblíbená fotografie, která si své místo v knize jistě právem zaslouží.

marťánci, zvídaví tvorové z neznámé planety? ať tu chtějí cokoli, my je máme rádi

Stejnou náhodou a nedbalostí vznikla jedna z autorčiných nejoblíbenějších fotek vůbec - marťánci. O jejich původu nevím mnoho, snad je to, že jsou skutečně zelení, držela se na nich rosa a potkal jsem je v lese. Ani úmysly nemají zřejmě špatné, protože statečně pózovali před objektivem, namísto toho, že by mě anihilovali svými vesmírnými zbraněmi.

Jaká že srdíčka jsou doopravdy?

srdíčka jsou hravá, baví je různé deskové hry a nenechají si zkazit zábavu ani takovou drobností jako je neznalost pravidel

Jak jsem zjistil později, srdíčka jsou hravá. Mají ráda hry, hlavně ty deskové a na čerstvém vzduchu.

takové malé srdíčko, když se na něj podíváme opravdu z blízka

Protože rád fotím různé malé předměty, nemohl jsem nezkusit vyfotit malé srdíčko (zhruba 5 mm) pořádně z blízka. Ano, hloubka ostrosti je tu menší než malá, ale nakonec i to má co do sebe, nebo ne?

srdíčka se dovedou blyštit, i když jsou zmoklá, mají-li dobré srdce

Jak se ukázalo, i když zmoknou, mohou se blýskat. Ale to už je otázkou srdce, protože dobré srdce svojí krásu neztratí ani když zmokne. Ale to už má zřejmě blíže k jiným oborům nežli k fotografii.

srdíčka mohou být v ohrožení, snadněji než by se mohlo zdát

K dispozici jsem měl později širokou škálu zajímavých rekvizit. Velmi sympatický a fotogenický byl ježek, který získal přes značně sympatické vzezření negativní roli pro kapitolu "srdce v ohrožení".

zápornou roli nakonec získala bota proti lásce

A to až do té doby, než roli arcipadoucha získala na první pohled nesympatická a zlá bota, řečená "bota proti lásce", kterou její zlomyslný zevnějšek předurčil k roli zlého elementu, který pošlapává vše dobré.

srdce v servisu

Po několika pokusech vznikla i mé oblíbená fotomontáž k básni Srdce v servisu. Ani ta se nakonec v těžké konkurenci fotografií do knihy nevešla.

srdce na dlani - pálí, ale jestli ho člověk může zahodit?

Další velký boj jsem sváděl o srdce na dlani. Od začátku "hloupé" zadání, se kterým nelze nic než blbnout v naději, že vznikne něco, co projde. K mému překvapení jsem při hraní si s fotkou v GIMPu vytvořil na dlani hořící srdce a já náhle byl se sebou spokojený.

srdce na dlani - takhle to nakonec prošlo

Přesto - a možná že to je tak dobře - zvítězila nakonec ruka mé sestry (ségro, díky!), která mi nedala košem a ochotně mi zapózovala.

tím se stala jediným živým člověkem, který se v knize opravdu odhalil až na kůži.

Srdce v zemědělství? A proč by ne

brambora ve tvaru srdce? tak co s tebou uděláme?

Pozoruhodným kouskem v mém inventáři se stala brambora ve tvaru srdce. Asi nejpřirozenější mi přišlo vykopnout brázdu v políčku a nechat tam brambůrku růst.

Dostal jsem sice velmi zajímavý a lákavý tip - nechat si bramboru naservírovat uvařenou k řízku, ale řízek nebyl. A mohl bych si tohle vůbec vzít na svědomí? Vždyť taková brambora v mém rekvizitáři byla jedna jediná a ke všemu ne moje!

stříbrná švestka? to je mi ale úroda!

dvě švestičky.. nebylo to ono trochu jinak? Ajo, Popelka dostala tři oříšky!

Při focení posledních fotek jsem si vzpomněl na oblíbenou pohádku o třech oříškách - jenomže co nadělám, na jaře přišly mrazíky a ořechy do jednoho pomrzly.

Jdouc tedy takhle po zahradě dívám se na švestkami obtěžkané stromy a přemýšlím. "Copak to jde," říkám si, "mít tři švestičky?" Nevím, jestli by uspěla u náročného diváka pohádka "Tři švestičky pro Popelku" - a náhle je vše jasno: proč by ne?!

A tak vznikla fotka, kterou jsem původně ani nechtěl fotit, a přitom nejčastější ohlasy míří právě na ni.

Její trpký osud snad může dokumentovat jen můj rozhovor v tiskárně:

"Pěkná fotka, zajímavá.. to je před slivovicí?"

"Ne, před povidly.

"Takový škody!


komentáře:


Vložit vlastní komentář:

přezdívka:
heslo (volitelné):
text příspěvku:

Je zakázáno vkládat html-tagy s odkazy